Ahoj! Dneska budeme mít rozhovor s Honzou Semerádem.

Běháš orientační běh, jak vypadají tvoje tréninky v průběhu týdne?
Většinou mám takový zvyk a domluvu s trenérem,že se během týdne snažíme spolu alespoň 3x sejít, trénujeme spolu v posilovně, děláme různá cvičení na strojích, na schodech, běhání na pásu, používáme cvičební stroje a provozujeme i další cvičení pro zlepšení celkové kondice. Pak se snažím také 3x týdně běhat, po rovině, v kopcích, intervaly, všechno podle podmínek a kde právě jsem, snažím se využívat okolní prostředí.

Cítíš, že trenér je pro tebe důležitý a pomáhá ti se zlepšovat?
Určitě ano, protože mám takovou povahu, prostě potřebuju aby nade mnou někdo stál a nutil mě cvičit a hlídal můj tréninkový režim. Bez toho na tréninky zapomínám, odkládám je a nemám na to chuť. Zkrátka pro mě je někdo takový opravdu důležitý, dodává mi také navíc chuť a motivaci.

Trénuješ sám individuálně, nebo ve skupině/týmu?
V posilovně víc trénuju sám a individuálně. Trénovat v týmu mi nevadí, ale když trénuju sám, tak cítím, že se dokážu lépe soustředit sám na sebe a na svůj výkon. Samozřejmě týmové tréninky, jako například toto soustředění mají také svoje výhody, navzájem se podporujeme, motivujeme, navzájem se také pošťuchujeme a bavíme se, což nám dává radost a další motivaci :-)

V orientačním běhu musíme při závodech hledat kontroly, nemáš náhodou nějaký tip, jak kontroly lépe a snáze najít, abychom mohli najít všechny?
Určitě, nedávno jsem se dozvěděl jednu důležitou informaci a radu tady od ostatních běžců a musím souhlasit, je to pravda a cítím, že to funguje. Důležité je, když si představím, že běžím od kontroly číslo 1 ke kontrole číslo 2, tak je nutné si už před příchodem k první kontrole pomalu promýšlet cestu k další kontrole. Podstatný detail je ale ten, že si nepromýšlím cestu od kontroly 1 ke kontrole 2, ale opačně, snažím se najít co nejlepší cestu pro doběhnutí ke dvojce a od toho postupně hledám nejlepší cestu zpátky k jedničce. Plánuji cestu tedy v podstatě pozpátku. Kdybych to plánoval od jedničky ke dvojce, tak se může stát, že si najdu lehkou počáteční cestu, ale při dohledávání druhé kontroly můžu narazit na nějaké překážky či obtížný postup. Proto tento postup doporučuji, je to dobrá věc :-) Doporučuju také, když se blížíte ke kontrole, tak si více všímejte detailů, jako například krmelce, výrazné stromy, kameny, atd. A když si nejste někdy jistí, tak raději zpomalte. Naopak, pokud jste si jistí a už víte stoprocentně kde kontrola je, tak přidejte a ušetřete čas.

Ty jsi říkal, že ses dozvěděl nějaké informace od ostatních, takže máte v orientačním běhu dobrou partu, cítíš se v ní spokojený a jsi tam rád?
Určitě ano, protože skoro všichni se známe už od malička, někdo se připojil později, ale cítím že partu máme opravdu suprovou, jsme kamarádi, skoro i rodina, navzájem se podporujeme, motivujeme a také, když se někomu závod nepovede, tak se navzájem neposmíváme a snažíme se navzájem podpořit, že nám to příště půjde líp. Také se upozorňujeme na chyby, abychom je mohli v příštím závodě napravit. Po závodech si porovnáváme naše výsledky a postupy při závodech, jako například "ty jsi zvolil tuhle pomalejší cestu, myslím si, že tenhle postup by byl rychlejší, zkus ho příště běžet". U orientačního běhu se cítím opravdu spokojený.

Říkal jsi, že po závodech jsi vyčerpaný, nemáš nějaká doporučení, jak dobře regenerovat a nabrat zpátky síly?
Je pár důležitých věcí, zmíním například spánek, zdravou stravu, co nejméně stresu, různé masáže, saunu, lehké fyzické aktivity (plavání, turistika), možností je hodně.

Zajímalo by mě, zda se ti při závodech a trénincích stala nějaká zajímavá příhoda nebo zážitek, co ti utkvěl v paměti?
Nejvíc si pamatuju dva zážitky, stalo se to už dávno, před 6 nebo 7 lety na mém prvním závodě vůbec. Zaběhl jsem úplně mimo mapu a zabloudil jsem a došel jsem k pěkně vypadající louce zarostlé trávou, tak jsem si řekl že jí přejdu. Zjistil jsem, že to byla bažina, tak jsem se honem honem rozeběhl a dostal se na druhý břeh. Tam jsem zjistil, že mi v bažině zůstala bota, tak jsem skousl zuby, pro botu skrz bahno došel, vylovil jí, obul a v zabahněné obuvi nakonec našel cestu zpátky do cíle :-)

U druhého zážitku jsem se opravdu bál, potkal jsem divoké prase, vyběhl jsem kopec a nahoře byla vysoká tráva a mladé stromky. Uviděl jsem nějaké zválené místo s ušlapanou zemí a polehlou trávou. Ohlédl jsem se a tam v trávě ležela malá selátka a tenkrát jsem ještě při závodech nosil sluchadla a uslyšel jsem nějaké divné zvuky. Tak jsem radši upaloval co to šlo, bál jsem se samice divokého prasete.

Naštěstí se nic nestalo, utekl jsi pryč.
Ano...

A teď poslední otázka, když se řekne OB, jaká tři slova tě napadnou?
Příroda, kamarádi a zážitky.

Děkuji za rozhovor. Dneska je tu krásně, vidíte jezero, máš něco v plánu teď?

Vidíte, že tento rozhovor proběhl v krásném počasí, sluníčko pražilo, koupačka, prostě to bylo prima! Nyní tu už máme zimu, brzy jaro, ale i tak je to hezký! Ne? Rádi byste se vrátili do léta? Prozradím vám, že příští rozhovor bude opět z krásného letního počasí, tak se na to můžete těšit už teď!