Ahoj!
Ahoj!

Vítám tě na natáčení našeho rozhovoru. První otázkou je: Vím, že jsi nikdy nebyl vášnivým sportovcem a spíše Tě to táhlo k počítačovým hrám, proto nám řekni, jak se z gaučového povaleče stal běžec OB? Skočil jsi do toho po hlavě, nebo byla Tvá nedávná proměna ve sportovce postupná?
Takovou otázku jsem očekával, je pravda, že jsem gaučový povaleč. Od malička jsem hrál nonstop počítačové hry, málokdy jsem sportoval - pouze ve škole a měl jsem radši týmové sporty jako florbal, basketball a občas futsal. Třeba na sportovních hrách pro neslyšící jsem nikdy nebyl. Jak jsem se nyní dostal k orientačnímu běhu? Přes moji přítelkyni Marii, která mě lákala, ať se zúčastním jednoho nedalekého závodu s ní, aby si mohla sama zatrénovat. Řekl jsem, proč ne, v dětství jsem dostal diplom za 1.místo v orientačním běhu, tak jsem si říkal, že to jistě v pohodě zvládnu. Vzal jsem si s sebou i našeho psa. Mája odstartovala, já za ní se psem. První kontrolu jsem zvládl, ale na druhé jsem už zabloudil a nevěděl jsem, kde jsem. Ještě hlídání psa mě rušilo v soustředění. Nakonec jsem tu druhou kontrolu našel, ale pro jistotu jsem napsal Máje, kde jsem a kde se můžeme sejít. Našla mě, šikovná, a nechala mě pokračovat v hledání mých kontrol, jen mě stínovala a korigovala směr. Nakonec jsem všechny kontroly našel a zalíbilo se mi to tak, že jsem chtěl příště znovu. Účastnil jsem se dalších OB závodů, ale jedna věc mi strašně vadila, a to, že jsem byl pokaždé poslední. A já strašně nerad prohrávám. Marie mě popíchla, že pokud chci výsledkově být výš, ať začnu víc běhat. Běhání jsem tehdy naprosto nesnášel a vím, že když jsem se na začátku seznamoval s Májou, tak ona chodívala běhat i v hnusném počasí. Já si vždy pomyslel, jak jí to hrabe v palici a radši jsem se válel na gauči. To se teď změnilo, začal jsem běhat a už jsem nebyl poslední, a to mě motivovalo. Začal jsem více trénovat a moje výkony šly nahoru.

Ano, v turistice je to podobné, příroda, les, proto jsem se přiklonil k orientačnímu běhu. Významný rozdíl je, že už jdu mimo cesty, i když se mi nechce, překonávám svahy, sráze, skály, potůčky, bažiny apod.

Ještě se chci zeptat, jestli bys měl nějaké tipy k sportování pro nesportovní diváky a čtenáře? Nebo, mohl bys nám říct, jakou výhodu sportování má?
Výhodou sportování je, že jsem zhubl, zpevnil své tělo a získal kondičku. Bonusem je i to, že turistika mě už tolik neunaví a vydržím delší výlety. Z mého pohledu je lepší se sportem začít v dětství. Začít se sportem v mém věku sice jde, ale hodně to dře a chce to pak více úsilí a trpělivosti. Kdo sportuje od malička, tak je vždy o kousek napřed než já a víc toho získá. Ale dá se to dohnat, když vytrváš.

Taky zpevní zdraví a zlepšuje náladu.
Orientační běh mě nejen namotivoval k sportu, ale taky mě sám o sobě hodně baví, jsem z něj nadšený, proto jsem se mu začal víc věnovat.

Kde získáváš inspiraci na sestavení tréninků a kde získáváš finance na cestování a startovné k závodům? Je OB drahý sport?
Ze začátku trénování OB jsem neměl žádný systém, prostě jsem chodil na závody a jezdil na soustředění pořádaná STK OB, kde jsem sbíral zkušenosti. Takhle se dá zlepšovat, pracovat s mapou, poznávat detaily a vnímat terén atd. Pak jsme náhodou zjistili, že se v Praze pořádá série tréninků O-liga v pracovním týdnu, tak jsme tam začali chodit. Dalším zlepšením bylo, když jsem se přihlásil do slyšícího klubu KOB Kladno, kde měli přes zimu víkendové tréninky v okolí Kladna. Díky Janu Žídkovi a klubu Olympia Praha jsem dostal finanční podporu a kontakt na kondičního trenéra. Cvičením jsem zpevnil tělo a zlepšil celkovou kondičku. Samozřejmě ani pravidelné běhání nesmělo chybět.

No jak kdy, startovné na závodech je od 50 Kč do 300 Kč, což není tak hrozné. Na cestování mám ZTP, takže výhodu mám a není to pak tak drahé. Ubytování během závodu už docela leze do rozpočtu, ale naštěstí mi většinu výdajů proplácí klub Olympia Praha, kterému chci nyní poděkovat.

Ještě nějaké vybavení či oblečení se pro OB kupuje, ne?
Ano, z materiálů jsou nejdražší boty, kolem 3 - 5 000 Kč, je třeba je střídat a mít několik párů. Buzola a čip sice stojí každý kolem 1 500 Kč, ale jsou to jednorázové položky, které vydrží několik let. Oblečení dostanete od klubu nebo si koupíte levně v Decathlonu či jinde.

Už tě nebudu v trápit a zeptám se Tě na jiné téma, které souvisí s Tvojí funkcí v STK OB. Co je Tvojí rolí v STK OB?
Jsem holka pro všechno! Všechno vyřizuji... starám se o naši webovou stránku, vytvářím různé dokumenty, přihlášky, tabulky, píšu emailové konverzace s ČSNS nebo ostatním klubům a tak dále... ještě na facebooku přidávám příspěvky pro vás, prostě co je potřeba, to udělám.

První, co mě napadá je příroda. Hele, Formánková už dorazila :D. Bravooo! Druhé bude svoboda, že je prostě na mě, jak a kudy a kam půjdu. Třetí jsou klíšťata, která na mě furt lezou.

To je mi líto. To asi znamená, že máš chutnou krev, tak na Tebe klíštata ráda přisáhnou :-). Děkuji za rozhovor! Ahoj!
Ahoj!